Blog

Nejen o evropské konferenci

Velmi často jsem zván na zahájení konferencí, na kterých mívám úvodní zdravici. Nikdy jsem se nechtěl dostat do role hlasového automatu, který prohlásí, že je mu ctí a potěšením, srdečně vítá a podobná blablabla. Každou řeč beru jako výzvu a snažím se, aby se alespoň trochu vztahovala k tématu, a hlavně, aby byla originálem.

V tomto týdnu jsem už podruhé zahajoval konferenci International Conference on European Integration, kterou pořádá naše Ekonomická fakulta. Není pochyb, že téma to není jednoduché. Předchozí ročník jsem se snažil postavit EU do jiného než kritického světla, které je už léta slyšet ze všech médií a komentářů v nich. Přeci jen jsme čerpali z fondů EU nemalé prostředky a vybudovali jsme spoustu nových věcí. Nenajdete návštěvníka, který s úctou nesmeká, když vidí, co tu máme, a tím nemyslím jen nové budovy. Proto jsem tehdy hovořil o tom, že je třeba věci měnit a ne jen o nich remcat. Tajně jsem doufal, že to holky a kluci v Evropské komisi vyslyší a poučí se ze slov člověka, který ve vyspělou Evropu věřil a stále věří ;-). Nic se nestalo, tedy stalo. Věci se mění stále více k horšímu. Namísto skutečného řešení problémů se evropští lídři uchylují k ještě větší byrokracii, a způsobují tak té skutečné Evropě astmatický záchvat, který se nelepší. A Evropa jsme my! Nikoliv Evropský parlament a Evropská komise. Nevím jak dopadne Brexit, ale tak nějak ve svých akademických kostech cítím, že má EU nejvyšší čas si uvědomit, že jde fakt do tuhého. Nejsem euroskeptik, naopak, snažím se vybídnout k tomu, aby si v Bruselu uvědomili, že systém se staví souběžně nejen od shora dolů, ale také odspodu nahoru. Na to druhé se totiž zapomnělo a stále zapomíná. Toť slovo teď už skoro bývalého softwarového inženýra, který si momentálně láme hlavu, o čem bude na téma evropské integrace hovořit dnes ;-)