Blog

Knedlík v krku

Ne, nemluvím ani o tom houskové, bramborovém či ovocném. Mluvím o viru, který mě napadl v pátek minulý týden a od té doby okupuje můj nosohltan.

Pro každého chlapa je to téměř smrtelné onemocnění, ale bojuji s ním, jak se dá. Dalo by se to vydržet, kdyby se v tomto týdnu nekonalo už tradiční hokejové derby mezi naší vysokou školou a Ostravskou univerzitou. Šel jsem do přeplněné arény s tím, že budu svůj krk a hlasivky šetřit, protože se přeci jen živím mluvením a kde přijdu, tam vedu nějaké (snad) chytré řeči ;-). No jo, ale v kotli,  při té atmosféře a skutečně skvělém výkonu všech válečníků bojujících na ledové ploše se to prostě nedalo. Velmi záhy jsem napínal své hlasivky jak to jen šlo a neskromně musím přiznat, že to našim borcům pomohlo. Konečný výsledek 4:2, který jsme dvakrát otáčeli z nepříznivého výsledku, byl až do posledního okamžiku nejistý a chvíli jsem měl obavy, zdali se knedlík v krku nepřesouvá směrem k hrudi, kde by mohl signalizovat blížící se zástavu srdce. Všechno ale dobře dopadlo, v šatně hráčů  panovala skvělá nálada a veškeré neduhy vyprchaly. Ale úplně nejdůležitější je to, co řekl náměstek primátora pan Štěpánek při předávání putovní trofeje: „dneska vyhrála Ostrava!!!“. Jsem pro a těším se na příští ročník. Doufám, že tentokráte bez knedlíku v krku.